Po noční návštěvě Pisy jsme původně plánovali, že ji projdeme ještě za světla, ale když nepřestalo pršet ani po snídani (McCafé snídani samozřejmě), rozhodli jsme se pokračovat v cestě a doufali jsme, že se počasí umoudří, zatím co budeme v autě. Protože jsme ale Pisu museli stejně minout, strávili jsme víc než hodinu v zácpě a to stačilo k tomu, abychom přijeli do přímořského města Viareggio už bez deště.
Nakonec to bylo první letovisko na západním pobřeží, které se vyrovnalo těm na východě země, bohužel po dešti bylo moře ideální maximalně pro surfaře a bylo zakázáno se vzhledem k vlnám koupat, tak jsme vyrazili alespoň na nákupy.
Naplánován byl ještě přesun do Florencie, abychom nemuseli druhý den ráno ztrácet čas přejezdy z města do města, takže jsme cestou zavítali ještě do Luccy, opět typického toskánského města - staré kamenné domy, město obehnané hradbami, nezaměnitelná atmosféra uliček lemovaných zahrádkami restaurací, kaváren a vináren… Už je asi celkem jasné, že jsme z každého místa v Toskánsku absolutně nadšení (nebo to možná dělá to víno). Mimochodem hlavní turistickou atrakcí je nedostavěný kostel, i když není úplně jasné, proč se rozhodli, že když se stavitel nedožil dokončení, tak už ho prostě stavět dál nebudou, ale budiž.
.jpg)
.jpg)
Po výborné večeři v restauraci Trattoria Da Leo, do které nás nalákala hlavně příjemná obsluha (a příjemné ceny) jsme vyjeli směr Florencie, kde jsme se snažili najít (podle navigace existující, ve skutečnosti ne tak docela) McCafé a když jsme nakonec našli McDonald’s, který sice neexistoval podle navigace, ale zdál se celkem skutečný, naplánovali jsme, co druhý den navštívíme a pod světly pouličního osvětlení se odebrali ke spánku.
