Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace

Italy, roadtrip day 8

Poslední zastávkou měla být Florencie a očekávání byla vysoká. První výzva byla především najít parkování. Původní plán byl dojet buď k parkovacímu domu, nebo k některému parkovišti doporučeném v průvodci, ale když jsme viděli množství aut a přidali k tomu italské dodržování předpisů nebo minimálně logiky provozu, zaparkovali jsme hned na prvním volném místě u hradeb, koupili si lístek na několik hodin stání (ale kdo by kontroloval, jestli tam jsme déle) a vyrazili do města.

Protože jsme předpokládali, že nejdéle se zdržíme v galerii Uffizi, zamířili jsme přímo tam a čekala nás fronta asi tak na dvě hodiny. Naštěstí ji obcházeli prodejci, kteří nabízeli o pár Eur dražší lístky, ale se vstupem možným okamžitě, takže jsme si raději připlatili a pustili se do prohlídky umění.  Sandro Botticelli, Leonardo da Vinci,  Michelangelo,  Tizian, Rubens, Caravaggio, Rembrandt a další a další. Jedna z nejznámějších galerií na světě s úchvatnou sbírkou nejen renesančních obrazů, které ohromí historie umění znalé i neznalé návštěvníky.




 Po dvou a půl hodinách strávených s obrazy jsme se vydali podívat na Davida a radnici Palazzo Vecchio a potom už jsme mířili na náměstí s baptisteriem, na kterém nás zajímaly především Ghiberttiho bronzové dveře, tedy naprostý počátek renesance, což mělo symbolický význam pro celý výlet. Vedle baptisteria jsme se hned mohli kochat dómem Santa Maria del Fiore, který je ještě monumentálnější a krásnější, než jsme si asi kdy dokázali představit (mimochodem s třetí největší kupolí na světě) a pokračovali po dalších památkách, jako byla bazilika San Lorenzo, která je jedním z největších a nejstarších florentských kostelů, muzeum San Marco, které spojuje kostel a muzeum (v kostele je mumifikovaný člověk mimochodem, jen aby vás to nepřekvapilo stejně jako nás) a bazilika Santa Croce.

Od baziliky jsme se vrátili kolem galerie k Ponte Vecchio a kolem Palazzo Pitti zpět k autu. V podstatě se dá říct, že pokud neplánujete navštěvovat větší množství památek uvnitř a stačí se vám podívat na ty hlavní zvenčí, na prohlídku Florencie stačí jeden den (i s tím, že strávíte skoro tři hodiny v galerii).



Původně jsme se ještě před odjezdem chtěli podívat na Piazza Michelangelo, odkud je ten tolik populární výhled na Florencii, ale nakonec jsme se rozhodli cestu přes celé město vynechat a před zpáteční cestou jsme zamířili ještě do městečka Fiesole, kam nás internet a průvodce nalákal na zachovalý amfiteátr. Ten byl zavřený, takže z původního plánu nebylo nic, ale protože jsme viděli turisty scházející z kopce, kam mířil ukazatel “klášter”, vydali jsme se tam taky (myslím, že jsme ještě nikdy nevynechali výšlap na pěkný kopec, kdekoliv jsme byli). Odměnou za poměrně prudký a rychlý výstup (zastavit se nebo zpomalit, asi bych se skutálela zpátky dolů) nám byl absolutně dechberoucí výhled nejen na Florencii, ale i okolí toskánských kopců, mezi které je zasazena. Navíc jsme dorazili akorát na západ slunce… Kýč jako blázen :-)