Slovenia Roadtrip - Ljubljana

Po velkém úspěchu loňského roadtripu jsme nemohli udělat nic jiného, než posbírat všechny zkušenosti s bydlením v autě, které nám dala Itálie, vybrat zemi a vyrazit. Jak už je pravděpodobně jasné z nadpisu, vyrazili jsme směr Slovinsko, na které se nám sešla samá skvělá doporučení.

Do Lublaně jsme dorazili v neděli po obědě, celkem jednoduše našli podzemní parkování a vyrazili poznávat město. Trg Republike, na kterém jsme zaparkovali, reprezentuje socialistickou architekturu se vším všudy a je v obrovském kontrastu k celému zbytku centra. Když už jsme byli dostatečně fascinovaní budovatelskými monstry, které na náměstí stojí, prošli jsme podchodem na Kongresni trg, kde je krásný park a historické budovy, a dokonce snad i hezčí počasí než na druhé straně.

Určitou představu o Lublani jsme měli z průvodce i z internetu, ale skutečnost předčila všechna naše očekávání. Krásné menší město, hodně ovlivněné slovinským architektem Plečnikem (když to jméno přečtete v průvodci třicetkrát, už si ho pamatujete), který dokázal drobnými úpravami udělat z historického centra kompaktní celek, lemující břehy čisté a líně tekoucí Ljubljanice, vás prostě nadchne. V úplném centru nejezdí auta, projdete ho tak za dvě hodinky a v krásném počasí, na které jsme měli štěstí, má klidnou, takovou lázeňskou atmosféru, která vás přesvědčí, že si opravdu máte dát tu zmrzlinu, sedět s ní u řeky a koukat se okolo.

K té zmrzlině – jestli si do slovinského hlavního města uděláte výlet, rozhodně nevynechejte Cacao a nenechte se odradit tím, že kopeček stojí cca 1,50. Dali jsme si každý dva kopečky a nejen, že to byla výborná zmrzlina, ale bylo jí tolik, že jsme se v podstatě naobědvali. A oběd za 3E, to je přeci super! :D

Procházku městem jsme nakonec zakončili na mrakodrapu, který postavili už ve 30. letech a v nejvyšším patře je kavárna s výhledem na celé město. Když jsme vystoupili z výtahu a uviděli ten luxusní, moderní interiér, mysleli jsme si, že si dáme maximálně jednu vodu a to ještě napůl, ale když jsme otevřeli nápojový lístek a ceny byly víc než přijatelné, bylo jasné, že tady chvíli zůstaneme.

Nakonec jsme vlastně ještě ušetřili, když jsme místo cesty na vyhlídku na hradě zůstali na mrakodrapu, protože z terasy jsme měli krásný výhled na město, koktejly se na hradě taky neservírují a navíc jsme nemuseli do kopce (kdybychom věděli, jaké kopce nás čekají další dny, takový minikopec bychom snad ani neřešili).

Po odjezdu z Lublaně jsme si udělali ještě zastávku u největšího a zároveň nejstaršího slovinského kláštera ve Stičně, a pak už jsme zamířili k Bledu, u kterého jsme si po večerní procházce osvětleným městečkem našli pěkné, tak akorát osvětlené, v noci neplacené parkoviště, vybaveni plynovým vařičem vytvořili večeři, sklopili sedačky a šli spát.